čtvrtek 17. května 2012

Recenze: Jak bylo na Špilberk Food Festivalu 2012


A je to tady! Velké zhodnocení dlouho očekávané brněnské akce, prvního ročníku Spilberk Food Festivalu v Brně. Jdeme na to.

Prostředí pro konání takovéto akce bylo vybráno naprosto excelentně. Nádherný výhled na střechy Brna z historického vrcholku města pozdvihovalo požitek z celé akce. Velikost areálu byla volena opravdu pečlivě. Každý stánek měl okolo sebe dost místa, stany restaurací byly poměrně veliké, pódium umístěné v centru veškerého dění akce.


Jako návštěvníci jsme však ocenili především dostatek míst k sezení, jak u stánků restaurací, tak u pódia. Tento aspekt hodnotíme jako velký plus oproti Prague Food Festivalu, který se jako minulý rok koná v zahradách Pražského hradu, kde v minulém roce byly u každého stánku sotva 1-2 stolíky, u kterých jste se nastojáka dělili s dalšími 3 lidmi nebo nedejbože, abyste zkoušeli jíst na starodávném „patníku“, to už u vás stála ochranka.

Hrad Špilberk je klidnou oázou, kde najdete i osamělé místo pro klidné odpočinutí a nejste nikým rušeni. Klidně si můžete sednout na trávník bez toho, aniž by vás odtud hnala ochranka sviňským krokem (jako v Praze).

Páteční počasí k návštěvě této akce přímo vyzívalo a tak jsme se chvíli po poledni plni očekávání šplhali k výškám hradu Špilberk. K našemu překvapení asi do 14 hod. hrála na akci přesilu obsluha. Poté se ale areál začal plnit návštěvníky. Vzhledem k tomu, že v tuto dobu bylo úporné vedro a na sluníčku se nedalo vydržet, „uklidili“ jsme se do chládku hradu na řízenou degustaci, které v tento den byly v ceně vstupenky a udělali jsme dobře!


Degustace vín Šamšula vedena samotným Ing. Šamšulou, byla neuvěřitelným zážitkem. Ochutnávka byla vedena velmi odborně, věcně a neuvěřitelně poutavě. Pan Ing. Samšula nás dokonale provedl šesticí vybraných vín, které jeho vinařství nabízí. Vinařství Šamšula se může pyšnit vynikajícími kousky lahodných vín, která rozhodně i nadále budeme vyhledávat. Při degustaci byla k dispozici obsluha, která profesionálně roznášela jedno víno za druhým a rozhodně na nás nešetřila. Pokud se Vám někdy naskytne příležitost, doporučujeme degustaci pana Ing. Šamšuly navštívit. Poslouchat o jeho vínech je opravdu zážitek.

Po skončení degustace bylo již venku příjemněji a mohli jsme si konečně vychutnat nabídku u přítomných restaurací. Tady je sestava všeho,co jsme ochutnali:



Restaurant Glamour, Brno

Jedna z nejlepších restaurací, u kterých jsme ochutnali. Vyzkoušeli jsme:

Carpaccio z kachních prsíček zdobené parmezánem, rukolou a kapary, crostina

Tento předkrm byl obzvlášť chutný. Kachní carpaccio jsme ještě nikdy neochutnali, tak jsme byli nedočkaví, čím nás překvapí a rozhodně nás nezklamalo! Kachní maso neuvěřitelně jemné, opravdová lahůdka.



Grilovaný Top Blade steak podávaný na mladém špenátu, slaninovo-bramborové pyré a slaninový chips

Již název napovídá, že se nejedná o steak klasicky z hovězí svíčkové, nýbrž o steak z loupané plece. Někteří kuchaři v ČR dokonce tvrdí, že dobrý steak nejde udělat z ničeho jiného než právě ze svíčkové, takže pánové opravdu - omyl! V tomto druhu masa můžete najít i šlašky,nicméně ty absolutně nebyly překážkou a steak se dal krásně vychutnat. Nechali jsme si ho udělat medium-rare, maso bylo krásně měkkoučké, pyré jedním slovem dokonalé a krásně vyvážené.


Skořicový lívaneček s borůvkovým mascarpone a vanilkovou omáčkou

 Aaaaaach! Dokonalost! Takových sladkých teček bych mohla po kilech J Tahle tečka byla podle mého ze všech sladkostí nejlepší!


Celkově na nás tato restaurace udělala velmi dobrý dojem,  jak přístupem, chutí jídel, tak vzhledem a rozhodně stojí za navštívení. Zaručujeme, že si opravdu pochutnáte!





Hacienda Mexicana Fusion, Brno
Tato restaurace je v Brně opravdu velmi známá, no my si teď vezmeme docela na paškál a chválit zrovna nebudeme.

Mexican Carpaccio – plátek hovězí svíčkové podávané s rukolou, papričkami jalapeňos, obřími kaparami a parmezánem

Člověk by řekl, že zrovna na Carpacciu není moc co pokazit, ale divili byste se. Masu nebylo co vytknout, to však bylo posypáno nějakým podivným kořením, které mi vůbec,ale !!vůbec!! nechutnalo a ani tu malou porci bych pravděpodobně do sebe nenasoukala.



Flautas – pečená pšeničná tortilla plněná grilovanými kuřecími prsíčky s tomatovou salsou, mladým mangoldem a bio sýrem

No, tedy opět zklamání. Vcelku obyčejné stánkové jídlo. Sice pěkně naservírované, ale  chuť nám opět nesedla. Salsa byla z tohoto jídla asi nejpovedenější.



Spare ribs – lehce zauzená vepřová žebírka grilovaná s barbecue marinádou

Na tahle žebírka jsme se neskutečně těšili, jelikož žebra prostě milujeme. ALE! Opět jsme cítili podobné koření jako u předkrmu a byla to asi ta nejméně chuťově povedená žebra, která jsme kdy v Brně ochutnali. Možná někomu chutnala, ale u nás rozhodně neobstála.





Il Mercato, Brno

Mozzarela buffala caponata basilico

Vynikající předkrm, caponata naprosto skvělá, krásné aranžmá.



Taglierini aglio olio s tuňákovým tartarem a crudo tomaty

Velmi povedené, klasické těstoviny. Superlativa však nelze použít, prostě těstoviny připravené tak, jak mají být od pravého itala.



Jahody s balsamicem a pepřem, vino santo zmrzlinou a cantucinou

Chutný osvěžující dezert neobvyklých chutí. Více než pepř byl cítit právě balsamikový ocet, který s jahodami tvořil neopakovatelnou skvěle se snoubící chuť.





Noem Arch Restaurant, Brno

Protože nám byla tato restaurace sympatická a už dávno jsme se do ní chtěli podívat, ochutnali jsme celé jejich festivalové menu:

Terinka z kukuřičného kuřátka s husími játry a zeleninou, podávaná na fenyklovém salátku

Terinka měla chuť řekla bych až typicky českou. Chtěla bych Vám přiblížit nějak chuť, ale napadá mě jediné takové neomalené přirovnání, a to chuť vývarová (nemyšleno vůbec negativně). Prostě chutnala jako ztužený vydatný masový vývar se zeleninou a játry. Ačkoliv játra nejím, na tomhle předkrmu jsem si vyloženě pochutnala a  kombinace s osvěžujícím fenyklovým salátkem byla skvělá.



Zelná krémová polévka s rakytníkem a kapkou oleje ze zauzené papriky

Hustá zelná polévka, Tomovi moc chutnala, na mě byla dost kyselá a klidně by mohla být podle mě krémovější.



Konfitovaný hovězí pupek z Mitrovského dvora, podávaný se šťouchanými novými bramborami

Vcelku klasické jídlo, maso krásně měkkoučké.



Grilované filátko z candáta na sezamovém oleji, podávané s bramborovo-dýňovým pyré a chipsy z lotosového kořene.

Jednoznačně říkám ANO! Candát jako takový je podle mě naprosto nejdelikátnější sladkovodní ryba. Tady byla připravena vcelku jednoduchým způsobem a přim tu hrálo ve výraznosti chuti především bratrovo-dýňové pyré, které bylo naprosto skvostné! Lotosové chipsy byly takovou třešničkou na dortu.



Tiramisu krém s malinovým ragů a kořeněnou čokoládou

Krém a malinové ragů super, jen mi tam moc neseděla chuť máčených piškotů.

Mrkvový sorbet s kandovaným pomerančem a růžovým sektem

Super osvěžující a zajímavá chuť perlivého sektu a sorbetu.





Pavillon Restaurant, Brno

Mini „PAVLOVA“ s marinovanými jahodami a rebarborovou pěnou
Pokud mám přirovnat chuť, tak troufale k Marschmallow (nebijte mě)..já mám „maršmeláky“ moc ráda!





Hotel Prestige, Znojmo

Tento hotel nás velice uchvátil. Vynikající menu, skvělý přístup obsluhy stánku a kuchařů. Dokonce nám porce rozdělili na dva talíře a jídlo jsme si tak mohli vychutnat  jak se sluší a patří. Tohle byl pro nás velmi vstřícný krok, protože mimořádně oceňujeme v dnešní době vstřícnost obsluhujícího personálu v jakékoliv restauraci.

Kuskusovo-chřestová terinka na lůžku z listového salátu s balsamicovým přelivem a piniovými oříšky

Výjimečný předkrm, který by předčil i mnohé předkrmy z masa.



Krém z bílého chřestu s kokosovým mlékem s špalíčky ze zeleného chřestu

Vynikající chuť s nádechem limety či lemongrass. Malým nedostatkem byly vlákénka chřestu v krému, nicméně ty nám až tak nevadily.



Filírovaná hovězí svíčková v omáčce ze zeleného pepře s grilovanou jarní zeleninou na bylinkách a parmazánovými brambůrkami

Jedno slovo bude stačit: BOMBA! Přesně dle mých chutí! Asi ta nejjemnější svíčková, co jsem kdy jedla, doslova se rozplývala na jazyku! A parmazánové brambůrky – dokonalost!



Bohužel jsme vlivem přeplněnosti našich žaludků zapomněli na restauraci Koishi, u které jsme měli zálusk na Mořského ďasa a Skotského lososa.Poté, co jsme slyšeli ohlasy, které byly v samých superlativech toho moc litujeme, ale slibujeme, že příště rozhodně nezapomeneme a vynahradíme si to! Koishi těš se na náš nálet příští rok!


Celkové zhodnocení akce:

Akce po organizační stránce byla připravena skvěle na to, že se jednalo o 1. Ročník takové akce. Doprovodný program byl skvělým zpestřením akce, kde se návštěvníci mohli něco přiučit. My jsem si například odnesli skvělé tipy na přípravu Raviol a Slávek od profesionálních kuchařů, které v co nejbližší době vyzkoušíme.

Avšak pro příští léta doporučujeme pečlivější výběr restaurací, minimálně však „vyšperkovanější“ a sladěnější menu jednotlivých restaurací!!  V tomhle brněnský Food Festival hodnotíme jako méně kvalitní než ten pražský.

Páteční vip vstup jsme zhodnotili jako výbornou volbu pro ty, kteří si chtějí užít doprovodných programů ( zejména skvělých degustací) a výhod vstupenky, netlačit se v davu lidí, vychutnat si v klidu a nerušeně chutná jídla třeba i s přáteli v příjemném prostředí.

A co Vy? Byli jste se podívat nebo ne? Napište nám Vaše komentáře, jak se Vám akce líbila nebo cokoliv jiného.


Ti z Vás kteří jste ještě nenavštívili takovou akci, rozhodně doporučujeme to co nejdříve udělat nebo při nejhorším si počkat na příští rok.


čtvrtek 10. května 2012

Těšíme se na: Špilberk Food Festival (11. - 13.5. 2012)

 


Tento týden od pátku 11.5. do neděle 13.5.  bude v Brně probíhat akce, která je určena pro všechny gurmety, milovníky jídla a dobrého pití. Jedná se o Špilberk Food festival, který se koná v tomto městě poprvé a my samozřejmě nemůžeme chybět.

Jak už název napovídá, celá akce se koná v areálu historického hradu Špilberk, kde se představí vybrané prestižnější restaurace Brna a jeho okolí. Například: Restaurace Bonanza, Boulevard, Era, Noem Arch, Glamour, Hacienda Mexicana Fusion Cuisine, atd. celý výčet účastnících se restaurací, jejich menu a doprovodný program naleznete na oficiálních stránkách Špilberk Food Festivalu. Doporučuju se na tyto stránky mrknout, minimálně na menu, páč vypadají opravdu lákavě.

Co se vstupného týče, páteční vstup je o něco dražší a to za 1250 Kč, pokud se rozhodnete akci navštívit v sobotu nebo neděli zaplatíte jen 400,-. Nicméně po řádném přepočítání je páteční vstupenka rozhodně výhodnější. V ceně je totiž započten welcome drink, pivo po celý den zdarma, řízené degustace vína a 30 florénů (1florén=25 Kč), za které nakupujete jednotlivá jídla. V sobotu a v neděli je součástí vstupenky jen 10 florénů. Florény lze samozřejmě na místě zakupovat kdykoliv během akce a v jakémkoliv množství (nejméně však 10, tedy za 250,-). Ceny jednotlivých jídel se budou pohybovat:
Nápoje
od 1 Florénu
Polévka
od 1 Florénu
Předkrm
od 1 Florénu
Hlavní jídlo
od 4 Florénů
Dezert
od 1 Florénu

Co nás mile překvapilo je fakt, že v případě nepříznivého počasí jsou zajištěny velkokapacitní stany, což například na Prague Food Festivalu nebylo. Jsme velice zvědaví, jak se brněnští pořadatelé vypořádají s náročnou organizací této akce, ale zatím prezentace, výběr restaurací a program festivalu vypadá velice slibně, nicméně hodnotit a srovnávat budeme až po návštěvě akce. Určitě přineseme srovnání s Pražským Food Festivalem, který jsme už navštívili několikrát.

My tedy s Tomykem navštívíme místo činu v pátek. Původně jsme měli v plánu sobotu, ale vyhráli jsme 2 lístky od studia Divoká vařečka, tak jsme skákali 2 metry vysoko a rozhodně je nenecháme ležet ladem. Mimochodem toto studio pořádá úžasné kurzy vaření, ale o těch, které jsme navštívili zase někdy příště :). Toto studio taky přispěje v programu festivalu a to svojí cooking show.

Takže my si na zítřek uděláme hoodně místa v žaludku, ať to všechno ochutnáme a vy se těšte na postřehy a hlavně fotky celé akce :)
Zdraví nedočkavý Lucík a Tomyk



čtvrtek 1. března 2012

Adéla???


Možná článek tak trochu mimo mísu, ale co. Snad mě neukamenujete. Navíc bude krátký, spíš jen takové sdělení, abyste věděli, jak jsme na název tohoto blogu přišli.

Jak již víte, založení tohoto blogu bylo hodně spontánní rozhodnutí a padlo na nás jako blesk z čistého nebe. Pořád jsme si lámali hlavinky nad jeho vhodným názvem, padaly nejrůznější a nejpodivnější zkomoleniny ať už anglické nebo české. Nakonec jsme si řekli, že název musí být rozhodně český (ať se taky někdy zachováme trochu vlastenecky :D), když v dnešní době je tendence vše „poangličťovat“.

Tedy přepnuli jsme na české myšlení (čert ví, jestli je to dobře nebo špatně :D), když nám pod nohama proběhla taková malá chlupatá věc…ehm, tedy náš pes, resp. psí holčička Adélka a začala se dožadovat večeře významnými pohledy a nedočkavým kňouráním. S Tomem jsme se na sebe jen podívali…A bylo jasno..

Takhle nějak to tedy bylo, my se chvástáme, jak jsme pojmenovali blog a vlastně to naše zvíře rozhodlo za nás.chichi A abyste i vy viděli, že je Áďa také skvělý food bloger, přidáváme foto aneb póza s rybí omáčkou..


Pěkný den, pac a pusu Lucík, Tomyk, Adéla


středa 29. února 2012

Výborné muffiny


 

Tak jsem se rozhodla se s Vámi podělit o můj osvědčený recept na cupcakes (muffiny). Tento návod jsem přeložila z angličtiny a upravila podle svého gusta. Vždy když je upeču, jsou rychle fuč, což je doufám důkazem toho, že jsou vážně dobré  a stojí za vyzkoušení. Sama mám pro muffiny slabost a nemůžu se jich nabažit. Jejich příprava je zábavná, nenáročná a zvládne ji bezpochyby každý.

Budeme potřebovat:

150 ml bílého jogurtu
3 vejce
1 lžička vanilkového extraktu (já věčně vanilkový nemám, nahrazuji      mandlovým)
175 g cukru krupice (nebo lépe hnědý cukr)
140 g hladké mouky
1 lžička prdop (prášek do pečení)
100 g mandlí
175 g másla

Poleva:

100 g bílé čokolády
140 g másla
140 g moučkového cukru

 
Vyšleháme máslo se žloutky (mícháme, dokud ve hmotě přestane „křupat“ cukr), přidáme jogurt, extrakt, mouku, prdop, jemně mleté mandle a špetku soli. 

Z bílků ušleháme tuhý sníh a jemně vmícháme do směsi vařečkou. Recept by měl být na 12 kousků, ale já plním do papírových košíčků po asi 1 lžíci do každého a vyjde mi kousků asi 16 - 20. Pečeme při 190 °C 18-20 minut.

Než se muffinky upečou, můžeme připravit polevu. Rozpustíme čokoládu (klidně i v mikrovlnce). Ušleháme cukr s máslem a smícháme s čokoládou, můžeme dát na chvíli do ledničky. Polevu můžeme jakkoliv barvit potravinářskými barvami (pozor, ne těmi na vajíčka :D) a natíráme na vychladnuté muffiny nožem.

Pokud máte trochu času pohrajte si se zdobením muffinků, zaprvé se skvěle odreagujete a za druhé je na krásně nazdobené malé košíčky ještě větší chuť. Já například použila na tento typ muffinů ozdoby z doma vyrobené mléčné potahovací hmoty.


Doufám, že se odhodláte k vyzkoušení těchto malých roztomilých sladkostí a napíšete mi, jak se povedly a jestli chutnaly.

Pečení zdar, Váš Lucík

Z Brna rovnýma nohama do Vietnamu

 Jak jsem již v úvodním článku nastínila, dnes jsme se odhodlali k návštěvě čínských hangárů. Nikoliv však k nákupu „hadrů“, ale naopak k nákupu hodně vychvalovaných cizokrajných pochoutek, které již zná leckterý food bloger či milovník cizích kuchyní. Sami jsme měli nejprve všemožné předsudky, ale ty z nás zanedlouho opadly… 

Celý úlovek
Vyzbrojeni informacemi zejména od Michala Sängera a Marka Lutonského, který vytvořil komunitní web, shromažďující zkušenosti uživatelů s nákupem na této tržnici. Pro lepší srozumitelnost a orientaci budu používat názvosloví zavedené na zmíněných stránkách (je tam i mapa).

Neměli jsme moc času, takže jsme navštívili pouze dva stánky. Prvním byl „ovozel A2“. Zde nás překvapil vcelku milý postarší pán, který byl ochotný rozumět i nějaké to slovíčko česky a „poradit“.  V tomto obchůdku naleznete vcelku široký různorodý sortiment, dobře se zde orientuje.

Druhou zastávkou byl „ovozel A1“, zde jsme se již necítili zrovna nejlépe. Nejen, že se místní tvářili jak vyžvýkaný kyselý citron, ale nebyli moc ochotní poradit a pomalu je obtěžovalo nám namarkovat zboží. Navíc bylo zde i maso, které mi sympatické zrovna moc nebylo (nikoliv vzhledem, ale možná spíše kvůli tomu, že vedle zvláštně porcovaného drůbežího byla střeva bůh ví z čeho a vůbec to prapodivné zastoupení. Nicméně zde jsme taky ulovili nakonec skvělé čerstvé suroviny jako bylinky či chilli papričky. 

A teď k tomu nejdůležitějšímu. Co všechno jsme si přinesli. Cíleně jsme šli pro Tom Yum pastu, která je vhodná pro přípravu thajských polévek či hlavních jídel. Je to taková univerzální ostřejší pasta, která voní intenzivně po limetkách či citronové trávě a jídlu propůjčuje pikantní, ale svěží chuť. Výborná záležitost a doporučuji vyzkoušet. Dali jsme za ni cca 40,-, což si myslím, je za pusu vzhledem k velikosti balení.

Tom Yum pasta


Další položkou na seznamu bylo kokosové mléko, které je myslím už součástí mnoha kuchyní a nemusím ho jistě představovat. Je k sehnání i v klasických supermarketech, nicméně cena je rozdílná. My za velké 400 g balení zaplatili 30,-.
kokosové mléko
Dále rybí omáčka 40,-, ale např. v Makru seženete za obdobné peníze.

rybí omáčka


Jako bonus a inspiraci od Michala Sängera vzal Tomyk krevetové chipsy, což jsou vlastně extrudované pelety, které se po vhození do oleje nafouknou a vznikne tak něco podobného struktuře Pombär medvídků (jen pro srovnání). Za ty jsme dali 25- 30 ,- už si přesně nevzpomenu.
krevetové chipsy


Též podle doporučení jsme vyzkoušeli džusy v plechovkách. Zatím jsme ochutnali jen jeden, opravdu fajnová záležitost. Určitě stojí za vyzkoušení. Jsou hodně sladké, takže pokud je naředíte 1:1 s vodou určitě nic nezkazíte a chuť zůstane stále výrazná. Koupili jsme všechny 3 za 50,-. Když budete kupovat po jednom kusu, vyjdou o něco dráž.
exotické džusy v plechovkách

Absolutní nutností byla koupě rýže. Na jasmínové (vlevo) jsme si vypěstovali závislost, protože je naprosto chuťově nesrovnatelná s klasickou, kterou koupíte normálně. Doufáme, že nám tedy zachutná i tahle. Tato značka nám byla přímo doporučena a na mnohým blozích se také o ní dočtete. Tohle kilové vyšlo 40,- ale pokud koupíte velké 5 kg balení, dostanete slevu.

Druhá rýže je rýže thajská-lepivá (vpravo), kterou thajci jedí jako přílohu. Vezmete si „bobek“ rýže do ruky a z ní uždibujete menší kousky a namáčíte do své porce curry. Měli jsme možnost již vyzkoušet a rozhodně je to vcelku zajímavá zkušenost. Balení stálo asi 50,-.

rýže- jasmínová, thajská lepivá


Další položkou byly rýžové nudle a rýžový papír na jarní závitky.
rýžové nudle, rýžový papír



A nakonec v druhém obchůdku jsme narazili na čerstvou jarní cibulku (vpravo), která byla čerstvá, křupavá a naprosto nesrovnatelná s tou normálně dostupnou. Dále jsme pořídili tzv. erygnium, něco jako koriandr (uprostřed). A také jsme si odnesli (vlevo) čerstvou citronelu (lemongrass - citronová tráva), vynikající do thajských pokrmů, svěží limetková chuť.
100% čerstvé bylinky

No a samozřejmě v neposlední řadě chilli papričky, které pokud nestihnete zkonzumovat jsou vhodné i na sušení.

Čerstvé bylinky a rýžový papír byly koupeny v obchodě  A1 za cca 120,-

Rozhodně jsme však tohle místo nenavštívili naposled. Určitě se brzy vrátíme a budeme objevovat další exotické pochoutky, které tato tržnice nabízí. Byla by škoda této možnosti nevyužít.

Doufám, že Vás tento článek neunudil k smrti a brzy se snad začtete do našeho dalšího příspěvku.
Zdraví Lucík

úterý 28. února 2012

Jak to všechno začalo...


Vítáme Vás na našem nově vznikajícím blogu, který bude věnován vaření, nejrůznějším surovinám, nápadům a vlastně všemu, co se týká kuchyně nebo se alespoň trochu dá sníst. :)
Budou zde přibývat návody na přípravu ať už známých či méně známých jídel, naše zkušenosti se surovinami, jejich nákup, zážitky z akcí, které jsou jakkoliv s jídlem spojené, možná do budoucna i recenze a postřehy z návštěv restaurací a podobně.
Kdo jsme? Dva velcí fanoušci dobrého jídla, ať už slaného nebo sladkého, domácího či exotického. Sami hodně a rádi experimentujeme, pročítáme, zkoušíme nové recepty a samozřejmě i ochutnáváme (což je veeelmi důležitá a asi nejpříjemnější část).
Jak nápad na založení něčeho takového vznikl? Jednoho deštivého dne, kdy jsme se vydali do jedné brněnské asijské tržnice na nákup cizokrajných surovin, potřebných pro přípravu thajských jídel. Oba jsme měli při cestě na „místo činu“ tak trošku knedlík v krku, protože jsme nevěděli, co nás v čínských „hangárech“ čeká i přes to, že jsme o nákupech na tomto místě hodně přečetli. Nakonec hon za exotickými surovinami dopadl velmi dobře a (asi v euforii, že jsme to zvládli) jsme se chtěli o naše dobrodružství podělit. Tak to tedy ve zkratce bylo….takže vážení pozor, začínáme!

Vaši fajnšmekři Lucík a Tomyk