Výborné muffiny

 

Tak jsem se rozhodla se s Vámi podělit o můj osvědčený recept na cupcakes (muffiny). Tento návod jsem přeložila z angličtiny a upravila podle svého gusta. Vždy když je upeču, jsou rychle fuč, což je doufám důkazem toho, že jsou vážně dobré  a stojí za vyzkoušení. Sama mám pro muffiny slabost a nemůžu se jich nabažit. Jejich příprava je zábavná, nenáročná a zvládne ji bezpochyby každý.

Budeme potřebovat:

150 ml bílého jogurtu

3 vejce

1 lžička vanilkového extraktu (já věčně vanilkový nemám, nahrazuji      mandlovým)

175 g cukru krupice (nebo lépe hnědý cukr)

140 g hladké mouky

1 lžička prdop (prášek do pečení)

100 g mandlí

175 g másla

Poleva:

100 g bílé čokolády

140 g másla

140 g moučkového cukru

 

Vyšleháme máslo se žloutky (mícháme, dokud ve hmotě přestane „křupat“ cukr), přidáme jogurt, extrakt, mouku, prdop, jemně mleté mandle a špetku soli. 

Z bílků ušleháme tuhý sníh a jemně vmícháme do směsi vařečkou. Recept by měl být na 12 kousků, ale já plním do papírových košíčků po asi 1 lžíci do každého a vyjde mi kousků asi 16 - 20. Pečeme při 190 °C 18-20 minut.

Než se muffinky upečou, můžeme připravit polevu. Rozpustíme čokoládu (klidně i v mikrovlnce). Ušleháme cukr s máslem a smícháme s čokoládou, můžeme dát na chvíli do ledničky. Polevu můžeme jakkoliv barvit potravinářskými barvami (pozor, ne těmi na vajíčka :D) a natíráme na vychladnuté muffiny nožem.

Pokud máte trochu času pohrajte si se zdobením muffinků, zaprvé se skvěle odreagujete a za druhé je na krásně nazdobené malé košíčky ještě větší chuť. Já například použila na tento typ muffinů ozdoby z doma vyrobené mléčné potahovací hmoty.

Doufám, že se odhodláte k vyzkoušení těchto malých roztomilých sladkostí a napíšete mi, jak se povedly a jestli chutnaly.

Pečení zdar, Váš Lucík

Z Brna rovnýma nohama do Vietnamu

 Jak jsem již v úvodním článku nastínila, dnes jsme se odhodlali k návštěvě čínských hangárů. Nikoliv však k nákupu „hadrů“, ale naopak k nákupu hodně vychvalovaných cizokrajných pochoutek, které již zná leckterý food bloger či milovník cizích kuchyní. Sami jsme měli nejprve všemožné předsudky, ale ty z nás zanedlouho opadly… 

Celý úlovek

Vyzbrojeni informacemi zejména od Michala Sängera a Marka Lutonského, který vytvořil komunitní web, shromažďující zkušenosti uživatelů s nákupem na této tržnici. Pro lepší srozumitelnost a orientaci budu používat názvosloví zavedené na zmíněných stránkách (je tam i mapa).

Neměli jsme moc času, takže jsme navštívili pouze dva stánky. Prvním byl „ovozel A2“. Zde nás překvapil vcelku milý postarší pán, který byl ochotný rozumět i nějaké to slovíčko česky a „poradit“.  V tomto obchůdku naleznete vcelku široký různorodý sortiment, dobře se zde orientuje.

Druhou zastávkou byl „ovozel A1“, zde jsme se již necítili zrovna nejlépe. Nejen, že se místní tvářili jak vyžvýkaný kyselý citron, ale nebyli moc ochotní poradit a pomalu je obtěžovalo nám namarkovat zboží. Navíc bylo zde i maso, které mi sympatické zrovna moc nebylo (nikoliv vzhledem, ale možná spíše kvůli tomu, že vedle zvláštně porcovaného drůbežího byla střeva bůh ví z čeho a vůbec to prapodivné zastoupení. Nicméně zde jsme taky ulovili nakonec skvělé čerstvé suroviny jako bylinky či chilli papričky. 

A teď k tomu nejdůležitějšímu. Co všechno jsme si přinesli. Cíleně jsme šli pro Tom Yum pastu, která je vhodná pro přípravu thajských polévek či hlavních jídel. Je to taková univerzální ostřejší pasta, která voní intenzivně po limetkách či citronové trávě a jídlu propůjčuje pikantní, ale svěží chuť. Výborná záležitost a doporučuji vyzkoušet. Dali jsme za ni cca 40,-, což si myslím, je za pusu vzhledem k velikosti balení.

Tom Yum pasta

Další položkou na seznamu bylo kokosové mléko, které je myslím už součástí mnoha kuchyní a nemusím ho jistě představovat. Je k sehnání i v klasických supermarketech, nicméně cena je rozdílná. My za velké 400 g balení zaplatili 30,-.

kokosové mléko

Dále rybí omáčka 40,-, ale např. v Makru seženete za obdobné peníze.

rybí omáčka

Jako bonus a inspiraci od Michala Sängera vzal Tomyk krevetové chipsy, což jsou vlastně extrudované pelety, které se po vhození do oleje nafouknou a vznikne tak něco podobného struktuře Pombär medvídků (jen pro srovnání). Za ty jsme dali 25- 30 ,- už si přesně nevzpomenu.

krevetové chipsy

Též podle doporučení jsme vyzkoušeli džusy v plechovkách. Zatím jsme ochutnali jen jeden, opravdu fajnová záležitost. Určitě stojí za vyzkoušení. Jsou hodně sladké, takže pokud je naředíte 1:1 s vodou určitě nic nezkazíte a chuť zůstane stále výrazná. Koupili jsme všechny 3 za 50,-. Když budete kupovat po jednom kusu, vyjdou o něco dráž.

exotické džusy v plechovkách

Absolutní nutností byla koupě rýže. Na jasmínové (vlevo) jsme si vypěstovali závislost, protože je naprosto chuťově nesrovnatelná s klasickou, kterou koupíte normálně. Doufáme, že nám tedy zachutná i tahle. Tato značka nám byla přímo doporučena a na mnohým blozích se také o ní dočtete. Tohle kilové vyšlo 40,- ale pokud koupíte velké 5 kg balení, dostanete slevu.

Druhá rýže je rýže thajská-lepivá (vpravo), kterou thajci jedí jako přílohu. Vezmete si „bobek“ rýže do ruky a z ní uždibujete menší kousky a namáčíte do své porce curry. Měli jsme možnost již vyzkoušet a rozhodně je to vcelku zajímavá zkušenost. Balení stálo asi 50,-.

rýže- jasmínová, thajská lepivá

Další položkou byly rýžové nudle a rýžový papír na jarní závitky.

rýžové nudle, rýžový papír

A nakonec v druhém obchůdku jsme narazili na čerstvou jarní cibulku (vpravo), která byla čerstvá, křupavá a naprosto nesrovnatelná s tou normálně dostupnou. Dále jsme pořídili tzv. erygnium, něco jako koriandr (uprostřed). A také jsme si odnesli (vlevo) čerstvou citronelu (lemongrass - citronová tráva), vynikající do thajských pokrmů, svěží limetková chuť.

100% čerstvé bylinky

No a samozřejmě v neposlední řadě chilli papričky, které pokud nestihnete zkonzumovat jsou vhodné i na sušení.

Čerstvé bylinky a rýžový papír byly koupeny v obchodě  A1 za cca 120,-

Rozhodně jsme však tohle místo nenavštívili naposled. Určitě se brzy vrátíme a budeme objevovat další exotické pochoutky, které tato tržnice nabízí. Byla by škoda této možnosti nevyužít.

Doufám, že Vás tento článek neunudil k smrti a brzy se snad začtete do našeho dalšího příspěvku.

Zdraví Lucík

Jak to všechno začalo...

Vítáme Vás na našem nově vznikajícím blogu, který bude věnován vaření, nejrůznějším surovinám, nápadům a vlastně všemu, co se týká kuchyně nebo se alespoň trochu dá sníst. :)

Budou zde přibývat návody na přípravu ať už známých či méně známých jídel, naše zkušenosti se surovinami, jejich nákup, zážitky z akcí, které jsou jakkoliv s jídlem spojené, možná do budoucna i recenze a postřehy z návštěv restaurací a podobně.

Kdo jsme? Dva velcí fanoušci dobrého jídla, ať už slaného nebo sladkého, domácího či exotického. Sami hodně a rádi experimentujeme, pročítáme, zkoušíme nové recepty a samozřejmě i ochutnáváme (což je veeelmi důležitá a asi nejpříjemnější část).

Jak nápad na založení něčeho takového vznikl? Jednoho deštivého dne, kdy jsme se vydali do jedné brněnské asijské tržnice na nákup cizokrajných surovin, potřebných pro přípravu thajských jídel. Oba jsme měli při cestě na „místo činu“ tak trošku knedlík v krku, protože jsme nevěděli, co nás v čínských „hangárech“ čeká i přes to, že jsme o nákupech na tomto místě hodně přečetli. Nakonec hon za exotickými surovinami dopadl velmi dobře a (asi v euforii, že jsme to zvládli) jsme se chtěli o naše dobrodružství podělit. Tak to tedy ve zkratce bylo….takže vážení pozor, začínáme!

Vaši fajnšmekři Lucík a Tomyk